Pozadí výzkumu:
Kvůli silným účinkům na sociální chování, včetně mateřského chování, byl oxytocin identifikován jako potencionální mediátor poporodní deprese a úzkosti. Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi podáním syntetického oxytocinu v průběhu porodu a rozvojem depresivní a úzkostné poruchy v prvním roce po porodu. Předkládáme hypotézu, že ženy vystavené syntetickému oxytocinu v průběhu porodu by měly mít nižší riziko poporodní depresivní a úzkostné poruchy v porovnáni s těmi bez expozice.
Metody:
Byla retrospektivně (2005 – 2014) použita populační data dostupná v Massachusetts Integrated Clinical Academic Research Database (MiCARD) k prozkoumání vztahu a výpočtu relativního rizika peripartálního užití syntetického oxytocinu pro rozvoj poporodní depresivní a úzkostné poruchy u exponovaných (n = 9 684) ve srovnání s neexponovanými (n = 37 048) porody.
Výsledky:
Mezi porody žen s anamnézou (před těhotenstvím) depresivní či úzkostné poruchy, vystavení oxytocinu v průběhu porodu zvýšilo riziko poporodní depresivní či úzkostné poruchy o 36 % (relativní riziko (RR): 1,36, 95% interval spolehlivosti (95% IS): 1,20 – 1,55). U porodů žen bez anamnézy (před těhotenstvím) depresivní či úzkostné poruchy znamenalo vystavení oxytocinu v průběhu porodu zvýšení rizika poporodní depresivní či úzkostné poruchy o 32 % ve srovnání s těmi, které oxytocinu vystavené nebyly (RR: 1,32; 95% IS: 1,23 – 1,42).
Závěr:
Na rozdíl od naší hypotézy, výsledky naznačují, že ženy vystavené syntetickému oxytocinu v průběhu porodu mají vyšší relativní riziko prokázání depresivní nebo úzkostné poruchy či předepsání antidepresiv/anxiolytik během prvního roku po porodu, oproti ženám, kterým umělý oxytocin podán nebyl.
Association of peripartum synthetic oxytocin administration and depressive and anxiety disorders within the first postpartum year. National Center for Biotechnology Information Search database [online]. 2017 [cit. 2017-05-27]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28133901/