Vyvolávání porodu stále vyvolává mnoho otázek. Je skutečně tak bezpečné, jak je prezentováno? Existují rizika vyvolávání porodu? Jestliže ano, jaká tato rizika pro matku či dítě jsou? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v článku R. E. Weissové.

Pět důvodů, proč se vyhnout indukci porodu

Riziko vyvolávání porodu

Autor: Robin Elise Weiss, LCCE

Existují různé příčiny, proč je porod vyvoláván, včetně mnoha opodstatněných zdravotních důvodů. Avšak míra sociálních indukcí či elektivních indukcí je stále na vzestupu. Tak jak roste míra indukcí, více dětí a matek je vystaveno určitému riziku. Zde je pět hlavních rizik indukce porodu, o kterých možná ani nevíte:

1. Zvýšené riziko abnormální tepové frekvence plodu, dystokie ramének a jiných problémů dítěte při porodu.

Vyvolávání porodu je prováděno zásahem do přirozeného procesu těla typicky prostřednictvím silných léků vyvolávajících kontrakce či nástroji používanými k protržení plodových obalů (k tzv. prasknutí vody), předtím, než porod sám začne. Oba tyto typy indukce mohou způsobit reakci dítěte nazývanou tíseň plodu, která je zaznamenána fetálním monitorem.

Povaha kontrakcí vyvolaných indukcí je jiná – kontrakce mohou být silnější než u přirozeného porodu. To může způsobit, že vaše dítě zaujme či zůstane v nepříznivé poloze a tím se může porod prodloužit či být více bolestivý pro matku. Může také zvýšit potřebu dalších intervencí.

2. Zvýšené riziko přijetí dítěte na jednotku novorozenecké intenzivní péče (NJIP)

Děti porozené indukcí nevysílaly k matce signál k započetí porodu. To jednoduše znamená, že nebyly na narození se připraveny. Toto riziko stojí za to, jestliže je život matky či dítěte v ohrožení. Ale podstupovat toto riziko pouze z elektivních důvodů nemůže být v žádném případě doporučeno.

Když je dítě na NJIPu, máte menší možnost být se svým dítětem či ho držet v náručí. Zahájení kojení je taktéž složité. Tomuto lze obvykle zabránit rozením, když vaše tělo i dítě řekne, že je čas.

3. Zvýšené riziko klešťového porodu či porodu s pomocí vakuum extraktoru.

Jestliže je porod vyvoláván, dítě má tendenci zůstat v nepříznivé pozici a i použití epidurální anestezie je pravděpodobnější, proto je potřeba asistovaného porodu použitím kleští či vakuum extraktoru také pravděpodobnější.

4. Zvýšené riziko ukončení porodu císařským řezem.

Někdy indukce nezabere, ale je příliš pozdě na to, aby vás poslali zpět domů – dítě musí být porozeno. Nejčastější příčinou je to, že plodové obaly jsou již protrženy, ať už přirozeně či amniotomií. Jelikož je tak riziko infekce větší, vaše dítě bude muset být porozeno císařským řezem.

Císařský řez u vyvolávaného porodu je také pravděpodobnější kvůli špatné poloze dítěte (zadní postavení apod.), stejně jako kvůli tísni plodu.

5. Zvýšené riziko nezralosti a žloutenky pro dítě.

Indukce může být prováděna dříve, než je vaše dítě připravené na porod, protože váš plánovaný termín je špatný, anebo proto, že vaše dítě jednoduše potřebuje více času v děloze k tomu, aby ještě porostlo a dozrály mu plíce. Vaše dítě může také pravděpodobněji trpět novorozeneckou žloutenkou kvůli indukci. To vede k dalším lékařským ošetřením stejně jako k delší hospitalizaci vašeho dítěte.

Narození o týden či dva dříve může znamenat, že dítě je narozeno skoro v termínu („near-term baby“) či je pozdně nedonošené dítě. To znamená, že vaše dítě bude mít pravděpodobněji potíže s dýcháním, stravováním a udržováním teploty.

Zdroje článku:

March of Dimes. (2006). If you’re pregnant: Induction by request. Retrieved September 21, 2007, from http://www.marchofdimes.com/prematurity/21239_20203.asp

March of Dimes. (2006). Late preterm birth: Every week matters. Retrieved September 21, 2007, from http://www.marchofdimes.com/files/MP_Late_Preterm_Birth-Every_Week_Matters_3-24-06.pdf American College of Obstetricians and Gynecologists [ACOG]. (2004). ACOG Practice Bulletin No. 55: Management of postterm pregnancy. Obstetrics and Gynecology, 104(3), 639-646.

Ben-Haroush, A., Yogev, Y., Bar, J., Glickman, J., Kaplan, H., & Hod, M. (2004). Indicated labor induction with vaginal prostaglandin E2 increases the risk of cesarean section even in multiparous women with no previous cesarean section. Journal of Perinatal Medicine, 32(1), 31-36.

Condon, J. C., Jeyasuria, P., Faust, J. M., & Mendelson, C. R. (2004). Surfactant protein secreted by the maturing mouse fetal lung acts as a hormone that signals the initiation of parturition. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 101(14), 4978-4983.

Cunningham, F. G., Leveno, K. J., Bloom, S. L., Hauth, J. C., Gilstrap, L. C., & Wenstrom, K. D. (2005). Williams obstetrics. (22nd ed.). New York : McGraw-Hill.

Glantz, J. C. (2005). Elective induction vs. spontaneous labor associations and outcomes. Journal of Reproductive Medicine, 50(4), 235-240.

Goer, H., Leslie, M. S., & Romano, A. M. (2007). The Coalition for Improving Maternity Services: Evidence basis for the ten steps of mother-friendly care. Step 6: Does not routinely employ practices, procedures unsupported by scientific evidence. Journal of Perinatal Education, 16(Suppl. 1), 32S-64S.

Kramer, M. S., Demissie, K., Yang, H., Platt, R. W., Sauve, R., & Liston, R. (2000). The contribution of mild and moderate preterm birth to infant mortality. Journal of the American Medical Association, 284(7), 843-849.

Tanner, L., & Associated Press. (2000, August 16). Death risk higher for preemies: Study reassesses danger for those born just a few weeks early. Dallas Morning News.

Vahratian, A., Zhang, J., Troendle, J. F., Sciscione, A. C., & Hoffman, M. K. (2005). Labor progression and risk of cesarean delivery in electively induced nulliparas. Obstetrics & Gynecology, 105(4), 698-704.

Wang, M. L., Dorer, D. J., Fleming, M. P., & Catlin, E. A. (2004). Clinical outcomes of near-term infants. Pediatrics, 114(2), 372-376.

 

Originál článku: http://pregnancy.about.com/od/induction/a/risksinduction.htm