Už jste někdy slyšeli termín „programovaný porod“? Říkáte si, že porod se nedá naprogramovat? Jak se to vezme. Podle některých to lze. Trend programovaných porodů došel i do České republiky…
Programovaný porod je „… umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení zcela fyziologické gravidity mezi 39. a 41. týdnem těhotenství v ranních hodinách tak, aby porod proběhl v pracovní době, tj. za ideálních podmínek pro matku, plod/novorozence a jejich rodinu.

Provedení programovaného porodu

V zásadě se neliší od běžné indukce porodu. Po splnění podmínek k programovanému porodu je s pacientkou domluven termín indukce porodu. Předporodní hospitalizace není nutná. V den programovaného porodu se těhotná dostaví na porodní sál, kde je znovu vyšetřena funkce fetoplacentární jednotky (non-stress test, amnioskopie) a je stanoveno cervix skóre. Podle stupně zralosti děložního hrdla je pak volen indukční preparát. U velmi zralých čípků (CS je větší než 8 bodů) postačuje k vyvolání děložní činnosti infuze s oxytocinem po předchozím odloučení dolního pólu vaku blan s následnou dirupcí. Interval mezi dirupcí a nasazením infuze s oxytocinem má být 2 hodiny. U méně zralých čípků (CS 5 – 8 ) je vhodná lokální aplikace prostaglandinů (tablet nebo gelů) a to ve vaginální, intracervikální nebo extraamniální aplikací. Na rozdíl od oxytocinu mají prostaglandiny nejen uterokinetickou aktivitu, ale příznivě ovlivňují zrací pochody hrdla, a tím snižují odpor dolního segmentu děložního. Velkou nevýhodou oxytocinové indukce je imobilizace pacientky, zatímco při aplikaci prostaglandinů není volný pohyb pacientky nikterak omezen. Naopak prostaglandiny mohou vyvolat děložní hypertonus s následnou hypoxii plodu, což je prakticky nemožné při kontinuální aplikaci nízkých dávek oxytocinu.
Pokud nedojde ke vzniku porodní patologie, není nutné kontinuální monitorování srdeční akce plodu a děložní činnosti a je dostačující monitorování intermitentní. Tak jako u indukce z lékařské indikace je možné v případě nutnosti aplikovat spazmoanalgetika nebo epidurální analgezii.

Klady programovaného porodu

Klady programovaného porodu jsou povahy medicínské, sociální a ekonomické.
1. Prevence vzniku prodlouženého těhotenství. Výhoda plánovaného ukončení těhotenství v termínu porodu tkví především v zamezení vzniku dystrofie plodu, nicméně i snížení frekvence hypermaturitních plodů přispívá ke zlepšení perinatálních výsledků, a to snížením počtu císařských řezů, protahovaných porodů, dystokií ramének a další možné traumatizace plodu.
2. Předporodní vyšetření funkce fetoplacentární jednotky. Toto se před spontánním nástupem děložní činnosti neprovádí. Tak je možno odhalit její patologii a včas terapeuticky zasáhnout.
3. Programovaný porod je monitorován od jeho začátku a eventuálně vzniklé nepravidelnosti možno hned léčit. Těhotná se spontánním nástupem děložní činnosti nebo po odtoku plodové vody je až do doby přijetí na porodní sál bez jakékoliv lékařské kontroly, a proto vznik porodnické nebo jiné nepravidelnosti není možné terapeuticky ovlivnit. V takových případech může mít zvláště tragické následky akutně vzniklá hypoxie plodu (prolaps pupečníku, jeho strangulace, abrupce placenty atd.).
4. Při programovaném porodu nemůže překvapit pacientku náhle vzniklá děložní činnost na nevhodném místě a v nevhodnou dobu, kdy transport do nemocničního zařízení nemusí být vždy včas k dispozici. Nemůže tak dojít k porodu mimo ústav se všemi možnými komplikacemi, které tato situace způsobí jak u novorozence, tak u matky.
5. Hlavní zásadou programovaného porodnictví je vyvolat děložní činnost a vést porod v optimální době a za optimálních podmínek, tj. v pracovní době, kdy jsou v ideálním stavu výkonnosti jak složky porodnické a neonatologické péče, tak ostatní provozy nutné pro zajištění adekvátní perinatální péče (operační sály, laboratorní servis atd.). Tento fakt nabývá významu zejména u malých porodnic, kde rozdíl mezi denním a nočním či svátečním provozem je podstatný.
6. Při zvyšování zájmu o porodnickou analgezii je i ve velkých porodnických centrech snazší vyčlenit v pracovní době anesteziologa pověřeného touto činností, než žádat po něm zavedení epidurální analgezie v noční době, kdy může být zaneprázdněn jinou činností.
7. V případě indikace k akutnímu ukončení těhotenství císařským řezem v celkové anestezii je při programovaném porodu pacientka na lačno, a tudíž nehrozí aspirace, což není u případů spontánního nástupu děložní činnosti.
8. Volba alternativy umožňuje pacientce zbavit se napjatého očekávání začátku porodu a jejich obav, že k porodu může dojít v nevhodnou dobu nebo na nevhodném místě. Odpadají noční stresy při transportu do porodnice, kdy na rodičku mohou neblaze působit potíže s dopravním prostředkem, rozespalé děti, dezorientovaný manžýel a starosti o zabezpečení chodu domácnosti. Před dnem určeným k vyvolání porodu si těhotná v klidu připraví své potřeby do porodnice, zajistí si hlídání dětí a starosti o domácnost předá své rodině nebo jiným určeným osobám. I manžel se pro přítomnost u porodu své ženy může lépe uvolnit ze svých profesionálních povinností, pokud den dostatečně dlouho dopředu zná, než v době nenadálého nástupu porodní činnosti.
9. Z hlediska provozu porodního sálu umožňuje programovaný porod rovnoměrnou distribucí porodů v týdnu, racionální využití personálu porodního sálu a do určité míry zamezuje střídání období inaktivity personálu s obdobím hyperaktivity při neočekávané kumulací mnoha porodů.
10. I přes zdánlivě zvýšenou finanční náročnost programovaných porodů vzhledem k ceně indukčního preparátu (zvláště lokální působcích prostaglandinů) je programovaný porod považován za cost-effective, a to zvláště snížením frekvence monitorování a hospitalizací u potermínových těhotenství.

Zápory programovaného porodnictví

 1. Hlavním argumentem oponentů programovaného porodnictví je možnost vzniku iatrogenní prematurity. Ta je současným systémem prenatální péče (ultrazvuková biometrie v 16. týdnu gravidity) a ultrazvukovým vyšetřením těsně před porodem prakticky vyloučena.
2. Dalším argumentem proti je vznik cervikokorporální dystokie a jejich následků, jako je výrazná bolestivost, nepostupující porod, hypoxie plodu s následným zvýšením porodnické operativy, zejména císařských řezů. Tyto obavy nebyly na velkých souborech prokázány.“

Citace z knihy: ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní porodnictví : Učebnice. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.

Co vy na to?