Přirozená regulace hormonální rovnováhy je mimořádně sofistikovaný a složitý proces. A ačkoliv známe základy toho, jak hormonální regulace pracuje, stále mnoho o ní nevíme. Kdykoliv bereme hormony, riskujeme narušení křehké negativní zpětné vazby, která reguluje naši vlastní produkci těchto hormonů. Názorný je obrázek opice sedící v kokpitu raketoplánu mačkající spousty tlačítek.

Možná, že je to přehnané, ale hlavní myšlenkou je, že každá intervence, která zvyšuje riziko narušení přirozené hormonální rovnováhy a regulace, je schopná způsobit problémy. A není jiné doby, kdy by to bylo pravdivější, než je těhotenství.

Hormony při porodu

Hormony při porodu zahrnují estrogen a progesteron, oxytocin, beta-endorfiny, prolaktin a katecholamin (epinefrin / adrenaline a norepinefrin / noradrenalin).

Estrogen a progesteron

Estrogen a progesteron jsou hlavní hormony podílející se na „nastavení scény“ pro porod, zahrnující aktivaci, inhibici (potlačení) a reorganizaci jiných hormonálních systémů. Oba hrají klíčovou úlohu při zahájení porodu. Například, placentární produkce estriolu se zvýší více než 1000x krátce před porodem a produkce progesteronu se zvýší 10 – 18x.

Bylo prokázáno, že estrogen zvyšuje počet děložních oxytocinových receptorů a buněčných spojů v pozdním těhotenství, což připravuje dělohu na kontrakce při porodu.

Oxytocin

Oxytocin je hormon, který vyvolává kontrakce při porodu u všech druhů savců. Říká se mu také hormon lásky, protože je zahrnut při sexuální aktivitě, orgasmu, porodu a kojení.

V souvislosti s nerušeným porodem, Odent hovoří o oxytocinu jako o hormonu „zapomenutí sebe sama“.[1] To je klíčové, protože základní aspekt nerušeného porodu je pocit změněného stavu vědomí: „být transportován“ či „jít na jiný svět“.

Oxytocin je uložen v předním laloku hypofýzy a je uvolňován v pulzacích každé 3 až 5 minut během časné fáze porodu, jak porod postupuje, frekvence se zvyšuje. Mějte to na paměti, když budeme diskutovat rozdíly mezi přirozeným oxytocinem a syntetickým oxytocinem (Pitocin) užívaným v porodnicích.

Současný výzkum naznačuje, že oxytocin je iniciátorem rytmických kontrakcí na počátku porodu, zatímco prostaglandiny produkované lokálně v děloze mají svou úlohu v pozdějších fázích porodu.

Některé nedávné studie ukázaly, že oxytocin produkovaný plodem může přímo stimulovat matčiny děložní svaly. Předpokládá se tedy, že dítě může být odpovědné za zahájení porodu.

Konečně, oxytocin hraje několik důležitých rolí po porodu. Vysoké hladiny oxytocinu produkované při stimulaci matčiných prsou dítětem při sání pomáhají udržet děložní kontrakce a zabránit tak poporodnímu krvácení. Oxytocin zprostředkovává „reflex vypuzení mléka“ který umožňuje úspěšné kojení. A, jako hormon lásky, oxytocin napomáhá rozvoji silné vazby mezi matkou a dítětem.

Beta-endorfiny

Beta-endorfin je přirozeně se vyskytující opiát, který působí na obnovení vnitřní homeostázy (vnitřní rovnováhy). Je vylučován hypofýzou v době bolesti a stresu. Aktivuje meso-cortico-limbické dopaminové centrum odměn a produkuje rozkoš v souvislosti se sexem, porodem a kojením.

Studie naznačují, že beta-endorfiny zvyšují toleranci bolesti a tlumí imunitní systém, oboje je při porodu velice důležité.

Beta-endorfin je podobný návykovým opiátům morfinu a heroinu v tom, že navozuje příjemné pocity, euforii a závislost. Hladiny beta-endorfinů během porodu dosahují podobných hodnot, jako ty zjištěné u mužských vytrvalostních sportovců během maximálního zatížení na běžícím pásu.

Vysoké hladiny beta-endorfinů pomáhají matce snášet porodní bolest a posunují ji do změněného stavu vědomí, které charakterizuje nerušený porod. Po porození dítěte, beta-endorfiny (jako oxytocin) posiluje pouto matky s dítětem a přispívá k extatickým pocitům u obou.

Konečně, beta-endorfin podporuje uvolňování prolaktinu během porodu, který připravuje matčiny prsy na kojení a pomáhá dozrání plic dítěte.

Prolaktin

Prolaktin je znám jako mateřský hormon. Je uvolňován hypofýzou během těhotenství a laktace. Připravuje prsa těhotné ženy na kojení.

Během kojení, hladiny prolaktinu jsou ovlivňovány intenzitou sání, délkou a frekvencí. Vědci věří, že prolaktin (společně s oxytocinem) je zodpovědný za zlepšení nálady a pocitu klidu matky po kojení.

Prolaktinu je též připisována důležitá role v mateřském chování po porodu skrz účinky na mozek kojící matky. Říká se mu hormon „podřízenosti“ a „odevzdanosti“. Ve vztahu ke kojení, může povzbuzovat matky k upřednostnění potřeb dítěte před svými.

Podle lékařky Sarah Buckleyové:

Je známo více jak 300 tělesných účinků prolaktinu, včetně vyvolání mateřského chování, zvýšení chuti k jídlu a příjmu potravy, potlačování plodnosti, stimulace motorických a přípravných činností, snížení stresové reakce, stimulace vylučování oxytocinu a opioidní aktivity, změna spánkového cyklu a zvýšení REM spánku, redukce tělesné teploty či úlevy od bolesti. Prolaktin, společně s růstovým hormonem, je jeden z hormonů růstu a laktace a jako takový má klíčový vliv na vývoj a funkci imunitního systému.

A to jsou pouze ty funkce, které známe!

Katecholaminy

Jedná se o tak zvané hormony „boj nebo útěk“ – epinefrin (adrenalin) a norepinefrin (noradrenalin). Jsou produkovány jako reakce na hlad, strach a zimu stejně jako vzrušení.

Během porodu se hladiny mateřských katecholaminů (KA) postupně zvyšují, vrchol nastává těsně před přechodem (kontrakce dokončující otevírání hrdla děložního v první fázi porodní).

To nám říká, že stresové hormony jsou důležitou částí zdravého porodu. Nicméně pokud jsou hladiny epinefrinu u ženy příliš vysoké (odrážející aktivaci „boj nebo útěk“ reakce) na počátku porodu, děložní kontrakce se utlumí a porod se zpomalí či dokonce úplně zastaví.

Vysoká hladina KA může stimulovat děložní kontrakce, které přispívají k – jak říká Michel Odent – „reflexu vypuzení plodu“. Podle Odenta, tento reflex nastává při přechodu a téměř vždy následuje nerušený porod, pravděpodobně proto, že hladiny KA musí být při začátku porodu nízké, aby fungovaly optimálně.

Na druhou stranu, vysoké hladiny KA příliš brzo při porodu (což může být u ženy vyvoláno aktivací systému „boj nebo útěk“ jako reakce na strach či vnímání nebezpečí) se ukázaly jako inhibitory děložních kontrakcí.

To je další příklad vynikající tělní regulace hormonů a nebezpečí zasahování do přirozených procesů. KA hladiny musí být tak akorát ve všech fázích nerušeného porodu. Jestliže se matka bojí nebo se cítí být ohrožena či v nebezpečí hned na začátku, porod bude zastaven. Domnívám se, že právě toto se docela často stává v nemocničním prostředí. Na druhou stranu, jestliže je přirozený nárůst hladin KA později v průběhu porodu blokován (léky proti bolesti či jinými léky), nebude stimulován reflex vypuzení plodu a porod může být o mnoho obtížnější.

Zdroj: Natural childbirth IV: the hormones of birth

[1] Odent M. The scientification of love. Free Association Books 1999.

[2] Buckley S. Gentle birth, gentle mothering: a doctor’s guide to natural childbirth and early parenting choices. Celestial Arts 2009. pp.109