Tak jak plod roste, dostává neustále informace od matky. Neslyší pouze tlukot jejího srdce a hudbu, kterou mu může pouštět přes břicho; dostává také chemické signály skrz placentu.  Nová studie, publikovaná v Psychological Science, časopisu Association for Psychological Science, zjistila, že se jedná o signály o psychickém stavu matky. Jestliže má matka depresi, ovlivňuje to rozvoj dítěte po porodu.

V posledních desetiletích vědci zjistili, že prostředí, ve kterém plod vyrůstá  – matčina děloha – je velmi důležité. Některé účinky jsou zřejmé. Kouření a pití, například, mohou být zničující. Ale některé jsou subtilnější; studie zjistila, že lidé, kteří se narodili během Holandského hladomoru v roce 1994, kdy většina z nich měla hladovějící matky, častěji poté trpěli zdravotními problémy jako je obezita či diabetes.

Curt A. Sandman, Elysia P. Davis a Laura M. Glynn z Kalifornské univerzity Irvine studovali, jak matčin psychický stav ovlivňuje vyvíjející se plod. Pro tuto studii přijali těhotné ženy a zjišťovali u nich depresi před a po porodu. Také testovali jejich děti po porodu, aby zjistili, jak dobře se vyvíjely.

Zjistili něco zajímavého: co mělo pro dítě význam bylo to, zdali bylo prostředí před a po porodu konzistentní. To znamená, že děti, které vykazovaly nejlepších výsledků, byly ty, jejichž matky byly buď zdravé před i  po porodu, anebo v depresi před porodem a zůstaly depresivní i poté. Co zpomalovalo rozvoj dětí, byly změny podmínek – matka, která měla depresi před porodem a po porodu byla zdravá, anebo byla zdravá a po porodu v depresi. „Musíme připustit, že síla těchto zjištění nás překvapila.“ říká Sandman.

Cynickou interpretací našich výsledků by bylo, že matku, která je depresivní před porodem,  nechte být, pro dobro dítěte. „Rozumnějším přístupem by bylo léčit matku s prenatální depresí.“ Dodává Sandman. „Problém je, že ženy jsou zřídkakdy vyšetřovány na depresi před porodem.“

Matčina deprese v dlouhodobém horizontu může vést k neurologickým problémům a psychiatrickým poruchám, říká Sandman. V jiné studii jeho tým zjistil, že starší děti, jejichž matky trpěly úzkostí v těhotenství, která je často spojena s depresí, mají odlišnosti v jistých mozkových strukturách. Zabere to mnoho studií trvajících desítky let, než se přesně zjistí, jaký vliv na dlouhodobé zdraví dětí mají deprese matky.

„Jsme přesvědčeni, že lidský plod je aktivním účastníkem jeho vlastního rozvoje a sbírá informace pro život po porodu,“ říká Sandman. „Připravuje se na život na základě zpráv, které mu poskytuje matka.“

Zdroj: Can Fetus Sense Mother’s Psychological State? Study Suggests Yes