Studie na téma: Bonding = nepřerušovaný kontakt matky s dítětem po porodu
Mít dítě v náručí ihned po porodu je to nejlepší, co pro miminko a maminku může být. Ne vždy je však tento postup v českých porodnicích podporován. To co nám říká intuice, že pokud jsou miminko i maminka zdraví, není nic lepšího, než je nechat se spolu přivítat kůže na kůži, potvrzují také nesčetné studie.
Včasný kontakt, sociální podpora, bonding matky s dítětem
(zdroj: http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/72/1/79)
Studie byla navržena k prozkoumání hypotézy, že doba blízkého kontaktu mezi matkou a dítětem ihned po porodu usnadňuje vytvoření těsného pouta. Studie zkoumala, zdali efekt extra kontaktu spolupracuje s ostatními proměnnými vyskytujícími se v průběhu porodu a rozsah sociální podpory dostupné matce.
Byly ustanoveny dvě procedury v okamžitém poporodním období a matky byly náhodně rozděleny do těchto dvou skupin. Dvacet devět matek zažilo extra kontaktní proceduru, kdy ji dítě bylo položeno na břicho a zůstalo tam po dobu jedné hodiny. Třicet matek prodělalo postupy rutinní péče, při kterých bylo dítě ukázáno matce a vzato na dětské oddělení.
Dva dny po porodu bylo u matek zkoumáno chování během kojení pozorovatelem, který neznal náhodný status matky (pozn. nevěděl, ze které skupiny je).
Matky, které měly extra kontakt s dítětem ihned po porodu, projevovaly značně větší laskavou péči svému dítěti, než ženy, které prodělaly rutinní péči. Postup s extra kontaktem produkoval větší láskyplné chování matek, které měly menší sociální podporu, než ty, které ji měly více.
Extra kontakt byl stejně účinný jak pro vícerodičky, tak pro prvorodičky. Matky u dětí ženského pohlaví vykazovaly větší láskyplnou péči bez ohledu na to, jaké matka zažila poporodní procedury.
Časné narušení vztahu matky a dítěte: účinky na plasticitu mozku a důsledky pro psychopatologii
(zdoj: http://www.sciencedirect.com/science…)
Časné manipulace mohou mít dopad na rozvoj nervového systému, přispívá k utváření individuálních rozdílů v psychologických a behaviorálních reakcí na životní problémy.
Zejména bylo prokázáno, že narušení vztahu matka-dítě vede k neuroendokrinním, neurochemickým a behaviorálním změnám v dospělém organismu, ačkoliv základní mechanismy související s těmito změnami nebyly zcela objasněny.
Nedávné poznatky naznačují, že neurotrophin by mohl být mezi mediátory zodpovědnými za transformující vliv externí manipulace na rozvoj mozku. Nervový růstový faktor a mozkový neurotrofický faktor jsou látky známé pro svou hlavní roli při rozvoji mozku, zatímco u dospělých zvířat jsou hlavně zodpovědné za udržování neuronálních funkcí a strukturální integritu.
Změny v úrovních neuronálních faktorů během kritických fází rozvoje mohou vyústit v dlouhodobé změny v neuronové plasticitě a vedou ke zvýšené náchylnosti ke stárnutí a psychopatologii.
Dlouhodobý vliv extra kontaktu běhěm první hodiny po porodu na chování matek a dětí
(zdroj: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1651-2227.1977.tb07825.x/abstract)
Bezprostřední období po porodu může být zvláště důležité pro rozvoj vztahu mezi matkou a dítětem. Zatím je málo známo, jaký má nemocniční praxe v tomto období dlouhodobý vliv. Tato studie zkoumá vliv extra kontaktu během první hodiny po porodu. Kontakt kůže na kůži a sací kontakt byl poskytnut 22 prvorodičkám a jejich dětem. Kontrolní skupina 20 prvorodiček a jejich dětí a druhá skupina s 20 vícerodičkami a jejich dětmi byla poskytnutá rutinní péče ihned po porodu. Všechny matky a děti byly zdravé s normálním těhotenstvím a porodem.
Po prvních 36 hodinách bylo provedeno u všech tří skupin pozorování chování matek a dětí při kojení. V této fázi se prvorodičky chovaly jako vícerodičky s rutinní péči. Děti prvorodiček s rutinní péči častěji plakaly. Chování matek chlapců se více lišilo ve všech skupinách od matek děvčat.
Matka a dítě: Včasné emocionální vazby
(zdroj: http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/102/5/SE1/1244)
Nedávné behaviorální a fyziologické zkoumání dětí a matek ukázalo, že děti a matky jsou připraveny začít interakci ihned v prvních minutách života. Mezi těmito poznatky je i schopnost novorozence plazit se k prsu („crawling“) a zahájit kojení a také termoregulace matka-dítě. Připoutání mezi matkou a dítětem je pravděpodobně způsobeno biochemicky oxytocinem; podpora připoutání skrz včasný kontakt, přisání a roaming-in snižuje pocit opuštění.
Efekt kontaktu kůže na kůži (klokánkování) krátce po porodu na neurobehaviorální odpověď novorozence narozeného v termínu: randomizovaná kontrolní studie
(zdroj: http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/113/4/858)
Pozadí výzkumu: Metoda kontaktu kůže na kůži (klokánkování) ukázala fyziologický, kognitivní a emocionální přínos pro předčasně narozené děti. Klokánkování však nebylo adekvátně studováno v souvislosti s novorozenci.
Cíle: Ohodnotit efekt klokánkování, užitý ihned po porodu, na neurobehaviorální odpověď zdravého novorozence.
Konstrukce studie: Randomizovaná kontrolní studie s použitím tabulky náhodných čísel. Po souhlasu byly matky navrženy do jedné ze dvou skupin: klokánkování ihned po porodu nebo standardní péče (kontrolní skupina).
Subjekty: 47 zdravých matek a novorozenců. Klokánkování začalo mezi 15 a 20 minutami po porodu a trvalo hodinu. Děti z kontrolní skupiny byly vzaty na sesternu mezi 15 a 20 minutou a 75 a 80 minutou po porodu.
Výsledky: Během hodinového pozorování, které začalo 4 hodiny po porodu, bylo zjištěno, že „klokánkované“ děti spaly déle, byly častěji v klidném spánku, vykonávaly více flexorních (ohýbacích) pohybů a postojů, a ukazovaly méně extensorech (roztahovacích) pohybů.
Závěr: Klokánkování má vliv na organizaci postavení a modulaci pohybového aparátu novorozence krátce po porodu. Význam zjištění pro podporu přechodu z dělohy do mimoděložního prostředí je diskutován. Lékaři a sestry by měli být dobře poučeni, aby poskytovali tento typ péče krátce po porodu.