19. září 2012, Science Daily: Nový Cochranův přezkum vyvozuje, že by všechny země měly zvážit zavedení řádných služeb k porodům doma. Měly by také nízkorizikovým těhotným ženám poskytovat informace umožňující učinit informovanou volbu. Tento přezkum byl připraven vedoucím vědeckým pracovníkem, statistikem O. Olsenem z Výzkumné jednotky všeobecného lékařství Kodaňské unvierzity, a Jette Aaroe Clausen PhD. přednášející porodní asistence.

V mnoha zemích se věří tomu, že nejbezpečnější možností pro všechny ženy je porod v nemocnici. Nicméně observační studie ve stále lepší kvalitě a v různých prostředích říkají, že plánovaný domácí porod na řadě míst může být stejně bezpečný, jako plánovaný nemocniční porod, navíc s méně intervencemi a méně komplikacemi.

„Jestliže se domácí porod stane atraktivní a bezpečnou volbou většiny těhotných žen, měl by být integrován jako součást zdravotního systému,“ říká Ole Olsen a dodává, „V mnoha dánských regionech jsou služby k porodům doma velmi dobře organizované již několik let. Toto však neplatí kdekoliv na světě.“

Aktualizovaný Cochranův přezkum shrnuje, že neexistuje žádný silný důkaz z experimentálních studií (randomizovaných studií), který by upřednostňoval ať už plánovaný nemocniční porod či plánovaný domácí porod u nízkorizikových těhotných žen. Minimálně však tehdy, když u domácího porodu asistuje zkušená porodní asistentka se spolupracující lékařskou zálohou v případě nutnosti převozu.

Méně intervencí při domácím porodu

Rutina a snadný přístup k lékařským intervencím zvyšuje riziko zbytečných zásahů do porodu, což vysvětluje, proč ženy rodící doma mají větší pravděpodobnost spontánního porodu. Je zde o 20 až 60 % méně intervencí, jako například méně císařských řezů, epidurálů a augmentací mezi těmi ženami, které měly plánovaný domácí porod; a o 10 až 30 % méně komplikací, jako například poporodní krvácení či vážné trhliny hráze.

„Trpělivost je důležitá, jestliže se chce žena vyhnout zásahům a porodit spontánně,“ říká Jette Aaroe Clausen. „Doma je ono pokušení udělat zbytečný zásah sníženo. Žena se vyhne například rutinnímu elektronickému monitoringu, který snadno vede k dalším intervencím při porodu.“ [viz Populární metoda monitorování plodu vede k více císařským řezům, Nová studie: Ozvy nejsou dobrým ukazatelem zdraví plodu]

Jette Aaroe Clausen dodává, že zásahy do porodu jsou v mnoha zemích běžné, mezinárodně však rostou obavy, jelikož zásahy mohou vést k iatrogenním účinkům; iatrogenní účinek znamená nezamýšlené následky dané intervence. Rutinní elektronické monitorování může vést například k tomu, že ženě je provedeno umělé protržení plodových obalů, což často vede k dalším intervencím.

Důkazy a lidská práva

Zatímco vědecké důkazy z observačních studií rostou, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v případě Ternovszky versus Maďarsko vynesl rozsudek o tom, že „právo na respektování soukromého života zahrnuje právo vybrat si okolnosti porodu.“ Toto je citováno v přezkumu.

Tímto jsou závěry přezkumu založeny nejenom na lidských právech a etice, ale též na výsledcích nejlepších dostupných vědeckých studií.

Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2012/09/120919083454.htm?utm_source=feedburner&utm_medium=email&utm_campaign=Feed%3A+sciencedaily%2Ftop_news%2Ftop_health+%28ScienceDaily%3A+Top+News+–+Top+Health%29

Studie: Ole Olsen, David Jewell. Home versus hospital birth. The Cochrane Library, 12 SEP 2012 DOI: 10.1002/14651858.CD000352